Deník Referendum: Oděvní průmysl čeká na spravedlivou transformaci

Při příležitosti dvanáctého výročí zhroucení komplexu Rana Plaza uspořádaly organizace v síti Clean Clothes Campaign řadu akcí, seminářů a protestů. Akce a protesty se zaměřovali na připomínku obětí oděvního průmyslu a kriminalizaci protestujících v Bangladéši. Za NaZemi jsme napsaly komentář pro Deník Referendum.

„Pokud se nám podaří změnit optiku, kterou nahlížíme práci v oděvním průmyslu, je jednodušší přemýšlet nad tím, jak konkrétně se má změnit i práce samotná. Příkladem změny optiky může být z rychlé nadvýroby na vytváření kvalitních a trvanlivých produktů, z optiky maximalizace zisku na optiku účelu a smyslu, nebo z optiky stresu a tlaku na výkon na důraz na wellbeing a ocenění práce.

Práce dělnice by se tak mohla změnit z nekonečného opakování mikroúkolů ve výrobním procesu (třeba našívání-našívání-našívání kapsy) na smysluplnou práci, u které spoluvytváří a zlepšuje výrobní procesy, může také opravovat a upravovat oblečení, aby déle vydrželo, spolupracovat s designéry při vývoji výrobků nebo šít na míru v interakci s uživateli. 

Spravedlivá transformace oděvního průmyslu, a pravděpodobně i průmyslu obecně, musí být postavená na změně vnímání a struktury práce, ocenění dovedností a znalostí v celé jejich šíři, posílení postavení pracujících a důrazu na smysl a smysluplnost práce. Je to velká výzva. Ovšem nečinnost nás stojí mnohem víc.

Jak k tomu říká Kalpona Akter: „Pracující z Rana Plaza zemřeli, protože neměli žádnou kontrolu nad továrnou, ve které pracovali. Byli nuceni vstoupit do budovy, o které věděli, že je nebezpečná....protože továrnu, a tím i životy dělníků, ovládal bohatý podnikatel, který byl v zajetí potřeb nadnárodních společností. Spravedlivější výroba organizovaná dělnicemi a dělníky by ukončila nebezpečné pracovní postupy, protože nikdo by si nezvolil práci ve smrtelné pasti.“

Více přímo na stránkách Deníku Referendum zde.