Co to je greenwashing
Greenwashing nebo lidovější „lakování na zeleno“ je označení pro jednání firem vytvářející mylný dojem o prospěšnosti jejich produktu, služby či celé firmy. V širším pojetí můžeme jako greenwashing vnímat i prázdné deklarace, povrchní kampaně a vágní závazky politiků či celých institucí působících na lokální i globální úrovni.
Greenwashing je pak v důsledku hrozbou pro opravdové snahy o nápravu neudržitelného fungování lidské společnosti. Faleš greenwashingu snižuje důvěru lidí v možnost změny k lepšímu a s ní i jejich ochotu ke kýžené změně přispět.
Proč je ho teď všude tolik?
Globalizovaná ekonomika zaměřená na zisk a růst tlačí na co nejintenzivnější čerpání a zpeněžení zdrojů, přírodních i lidských. To má čím dál zjevnější a dramatičtější dopady. Informace o ziskem hnané destrukci a násilí, nežádoucích dopadech a odpadech, a také o změnách v planetárních systémech, jsou stále dostupnější a stále naléhavější. Lidmi způsobená klimatická změna zbytněla v klimatickou krizi ohrožující čím dál větší množství lidí a už ji nelze popírat.
Ach, ne! Musíme něco udělat! ….ale možná by se na tom dalo ještě něco vydělat!
Intenzivní těžba zdrojů zároveň přináší nejdravějším firmám, jejich majitelům a akcionářům astronomické zisky, některým státům bohatství a některým lidem pohodlí. Přestože je tedy jasné, že situace není udržitelná, naopak je nepopiratelně kritická, naráží snahy o její řešení na snahy o udržení zisků, bohatství a pohodlí.
Tak se otvírá prostor pro greenwashing – krizi už sice popírat nelze, ale vytvářet dojem, že jí čelíme a oddalovat tím konec výhodného a destruktivního byznysu zatím bohužel lze. A tak čím je krize vážnější, tím je greenwashing intenzivnější, aby ji zvládl zakrýt a nemusel se kvůli ní narušovat výnosný status quo.
Greenwashing o nás
Greenwashing je důkazem, že nám lidem stav světa není lhostejný. Firmy to velmi rychle pochopily a stylizovaly se do role zachránců světa, který je nám drahý. Greenwashing zároveň ukazuje na naše hluboké odpojení od okolního lidského i mimolidského světa, jež nás vede k neustálému popírání nepříjemné reality – místo abychom v regálech ukazovali na neetické zboží, hledáme útěchu svědomí v zelených vzkazech na pár vybraných produktech. To že s naším nákupem není něco v pořádku pak přehlížíme nebo rezignovaně přijímáme jako nutné zlo – na světě to tak prostě chodí…
Historie greenwashingu
Pojem Greenwashing poprvé použil americký novinář Jay Westerveld v 80. letech minulého století, a to v souvislosti s hotely, které svou odpovědnost k prostředí hostům dokazovaly výzvou k opakovanému používání ručníků. Efekt takového opatření na ochranu životního prostředí je však zanedbatelný a je zřejmé, že na prezentaci odpovědného přístupu bylo vynaloženo víc prostředků a úsilí, než na akt “ochrany přírody” samotný.
Greenwashing jde ruku v ruce se systematickým popíráním negativních dopadů ekonomické činnosti, na řadu přichází obzvlášť, když popírání přestává pod tíhou důkazů fungovat. Na příkladu fosilních firem, které minimálně od 70. let 20. století znaly svůj dopad na oteplování klimatu, to ukazuje třeba Vojta Pecka v projektu Chobotnice klimatických dezinformací.
Definice greenwashingu
Níže je uvedeno několik definic greenwashingu. Seznam není vyčerpávající a nepředstavuje definice, které by byly přesnější či relevantnější než jiné. Snahou bylo zachytit slovy různých autorů podstatu této praktiky. (zdroj)
- Oxford English Dictionary (2012, poprvé zařazeno 1998): Organizacemi rozšiřovaná dezinformace použitá za účelem vytvořit si image zodpovědnosti k životnímu prostředí.Vznik: green + whitewashing.
- Laufer (2003): Dezinformace vytvořené organizacemi ve snaze napravit svou reputaci a dále upravovat v očích veřejnosti svou image.
- Delmas a Burbano (2011): Průsečík dvou druhů chování firmy: špatného environmentálního působení a pozitivní komunikace ohledně jejího environmentálního působení.
- Walker a Wan (2012): Strategie, kterou společnosti aplikují, aby mohly komunikovat environmentální témata, aniž by se jim věnovaly i ve skutečnosti. Rozdíl mezi symbolickým a substantivním jednáním.
- Marquis a Toffel (2012): Forma selektivního zveřejňování informací, jejichž prostřednictvím firmy upozorňují na své environmentálně pozitivní činnosti s cílem odpoutat pozornost od svých environmentálně negativních nebo méně etických činností.
- Polonsky a kol. (1997): Marketingový humbuk s cílem dát firmě zelený odstín bez redukce škodlivého dopadu jejího působení na životní prostředí. (…)
Jinde o greenwashingu
- Iniciativa No Greenwashing – webináře, články
- FB greenwashing.cz
- Podcast: Není všechno eko, co se třídí
- Rozhlas jde do obchodu – krátká reportáž
- Jak poznáme greenwashing
- Po stopách greenwashingu do českých obchodů. Econea.cz radí, jak nenaletět
- Je to greenwashing, nebo ne? Pět zelených strategií, kterými firmy matou
- Oxford Dictionaries Online: Greenwash [online]
Jak rozeznat greenwashing?
Popis sedmi hříchů greenwashingu, které popsala organizace TerraChoice v roce 2007.
O firmách
Stručné souhrnné info o aktivitách vybraných nadnárodních firem. Informace o dopadech jejich činnosti jsou orientovány především na životní prostředí, konkrétně pak na narušení uhlíkového cyklu a změnu klimatu. Chování vybraných firem je ovšem značně kontroverzní i z hlediska sociálního.
